Krnovský oddíl zápasu, jeden z nejstarších sportovních oddílů v Krnově, vznikl v roce 1948 při TJ Sokol Kostelec, založeném v roce 1946. U jeho založení stáli Arnošt Stoklasa a Petr Lev. Tréninky probíhaly v primitivních podmínkách na zahradě, na trávníku a později na starých matracích a plachtě ze stanu. První veřejné utkání se konalo v roce 1949. Oddíl měl 12 členů a postupně získával první úspěchy.
V 50. letech získali dorostenečtí své první tituly mistrů ČSR. Následovala období stagnace, způsobená odchody členů na vojenskou službu. V roce 1959 se činnost obnovila a oddíl zaznamenal nové úspěchy, včetně titulů krajských přeborníků.
V 70. a 80. letech docházelo k dalšímu rozvoji. Dorostenci a mladší žáci získávali krajské i celostátní tituly. Významnými osobnostmi byli například Vojtěch Kačmarčík, který získal 16 titulů mistra ČR, a Veronika Balcarová, devítinásobná mistryně ČR, která se účastnila mistrovství světa juniorek. V roce 1992 se poprvé do soutěží zapojily i dívky, které dosáhly významných úspěchů.
Dnes oddíl pokračuje ve své činnosti a reprezentuje Krnov i Českou republiku na různých úrovních.
Současný trenér začal se zápasem ve 14 letech, kdy ho k tomuto sportu přivedl jeho kamarád. Od té doby se zápasu věnoval intenzivně po celých 10 let a nyní soutěží v kategorii veteránů. Své první zápasnické kroky podnikal v Lokomotivě Krnov pod vedením trenéra Zapletala. Ani vojenská služba ho od sportu neodradila; dva roky zápasil za Duklu Trenčín a po návratu do civilu pokračoval v první lize v Třinci.
Na zápasu si cení toho, že vyžaduje nejen fyzickou sílu, ale také chytrost a obratnost – je to sport, kde se každý musí spoléhat sám na sebe. Mezi jeho nejvýznamnější úspěchy patří titul mistra České republiky v dorostu, tříletá účast v první lize, a vítězství na mistrovství České republiky i Slovenska v kategorii veteránů. Navíc se zúčastnil mistrovství světa veteránů, kde obsadil vynikající páté místo.
Trenér začal svou sportovní kariéru v osmi letech s judem. Když se ve 12 letech přestěhoval do Krnova, zjistil, že judo zde není dostupné, a tak se rozhodl pokračovat v podobném sportu – zápasu. Tato změna mu umožnila objevovat novou disciplínu, ve které zápasil až do svých 19 let. Na zápasu oceňuje především jeho všestrannost a individuálnost, které vyžadují jak fyzickou zdatnost, tak i strategické myšlení.
Od roku 1999 se věnuje trénování dětí a své zkušenosti předává nové generaci zápasníků. Mezi jeho osobní úspěchy patří 3. místo na mistrovství Československa a 2. místo na mistrovství České republiky, což svědčí o jeho oddanosti a dovednostech v tomto sportu.